1000 Miles Adventure v rekordním čase

TIP až dočtete článek: video z 1000 Miles Adventure na mém YT kanále.

1000 Miles Adventure – to je pojem, legenda a dobrodružství spojené s ultrabikerem Honzou Kopkou. Ten byl vždycky tvrdý sám na sebe a povedlo se mu proto dokončit nejtěžší závody na světě. Přísný metr drží i při vymýšlení trasy jednoznačně nejtěžšího MTB ultramaratonu (nejen) v Čechách a na Slovensku. Při Mílích máte jednu jistotu – do cíle dojedete po těch neobtížnějších cestách, jaké jsou v daném směru k mání. Dorazíte tam dobití, bolaví, ale zároveň šťastní a odpočatí od šedi běžných dní. Míle jsou vším, jen ne všedním závodem.

Aby ta moje účast měla nějaký větší smysl, pojďte se mnou přišlápnout pro podporu lidí, kteří si to zaslouží: Dorotce, Kačce a Domečku plnému koleček. Díky moc!

Proč „Míle“?

Poslední typ závodu, který do mé ultracyklistické mozaiky scházel, byl několikadenní MTB závod bez podpory vedoucí vesměs opuštěnou přírodou. Upřímně, tomuto formátu závodu jsem se několik let vyhýbal z důvodu, že jsem spíše společenský tvor a bytí jen sama se sebou, ač obklopený krásami přírody, mě příliš nebaví. Navíc mě odrazovaly i časté brody řek s kolem nad hlavou. Časem jsem nějak dospěl k názoru, že bych tento závod mohl okusit. Přihlásil jsem se tedy na 1000 Miles Adventure, nejlegendárnější MTB ultramaraton bez podpory (nejen v ČR), který pořádá známý ultrabiker Honza Kopka. Vybral jsem si původní a také kopcovitější severní variantu.

Pevná vůle, silné zážitky

Do závodu jsem vstupoval s respektem, nicméně ihned po ohlášení své účasti jsem byl považován i za jeho favorita. Takže jsem na startu stál jako nováček, ale zároveň jsem byl předem pasován na adepta na vítězství. Byla to trochu schizofrenní situace. Věděl jsem, že kluci, kteří závod jezdí pravidelně na medailových pozicích, mají na rozdíl ode mě cenné zkušenosti včetně znalosti trasy. To je obrovská výhoda. V mém případě jsem vsázel na cyklistickou formu vyladěnou z kratších závodů. Do závodu jsem se rozjel s mnoha otazníky a čekal, co jeho průběh přinese.

A přinesl toho opravdu hodně! Trasa je vskutku velmi náročná – vede přes mnoho pohoří a často i velmi obtížně sjízdným terénem. Pokud se do toho přidá špatné počasí, čeká na účastníky opravdové peklo. Prvních asi tři sta kilometrů na Slovensku bylo v pohodě, pak ale začaly úřadovat silné bouřky. Až do cíle bylo v lesích bláto. Mnohdy jsem musel kolo nést lesem, protože po bahnitých cestách rozježděných těžkou lesní technikou jet prostě nešlo. Zakladatel závodu Honza Kopka často říká, že za závod účastníci několikrát vystoupí ze své komfortní zóny. Nejinak tomu bylo i v mém případě. Vyškolil mě hned druhý brod, při němž jsem si o ostrý kámen říznul plosku u nohy, což v takovém závodě opravdu nechcete. Až potom jsem zjistil, že zkušeňáci chodí brody v tretrách a ne bosí. Počasí nepřálo skoro permanentně, ale třikrát mě dostalo opravdu do úzkých. Na nejvyšším bodě závodu, 1574 m vysokém vrcholu Krížna ve Velké Fatře, mě zastihly mlhy, déšť a hlavně velmi silný vítr. Před Krkonošemi jsem jel deštěm a na Pomezní boudy vyjel okolo čtvrté ráno. Obloha se náhle vyjasnila a teplota šla rapidně dolů. Abych zvládl sjezd, omotal jsem se spacákem, v Peci jsem pak musel do hotelu pod teplou sprchu. Největší bojovka byly Krušné hory, kde mě zrovna na hřebenech zastihly prudké bouřky. To nejhorší jsem přečkal v turistickém přístřešku, pak jsem pokračoval dál do noci. Kombinace silného vichru a deště moje tělo zase podchladila na skoro neúnosnou mez. Byl jsem opravdu na hraně. Zachránil mě příjezd na Horu Svatého Šebestiána, kde Vietnamci provozují obchodní centrum a ještě měli otevřeno. Tam jsem si nakoupil zimní bundu, tepláky, rukavice a silné ponožky. Vzal jsem to ještě přes non stop otevřenou benzínku, kde jsem se prolil teplým čajem a kafem, a vrátil se tak zpět do hry.

Závod je závod

Každý, kdo se probojuje až do cíle1000 Miles Adventure, je vítězem. Finisheři odvedou obrovské penzum energie, překonají bezpočet překážek a krizí. V čele pelotonu se ale závodí. Ne jinak tomu bylo i při letošním 14. ročníku. Zezadu mě stíhala čtveřice zkušených účastníků minulých ročníků. Za polovinou závodu, kdy byl můj náskok necelých 70 km, jsem zařadil delší odpočinek na chatě Paprsek v Rychlebských horách. V noci mě předjel mílařský harcovník Tomáš Novotný a až na konec Orlických hor jel ve vedení. Že jsem druhý v pořadí, jsem poznal dle stop v blátě v místech, kam by člověka nenapadlo na kole jet, ale Míle tam vedou. Nevěděl jsem, který závodník to je. Zůstal jsem ovšem v klidu, protože jsem se po delším spánku a skvělém jídle cítil odpočatě a plný sil. Bylo mi jasné, že ten, kdo mě v noci předjel, to udělal na úkor spánku. Tomáše jsem dojel na konci Orlických hor. Chvilku jsme si popovídali a potom jsem už začal těžit z odpočinku a vzdalovat se mu. Tom jel stále skvěle, až poslední dva dny závodu jsem mu výrazněji cuknul a v cíli měl necelých 11 hodin náskok.

Jako 20 maratonů

Trasa je pověstná svojí náročností. Závodníci neustále zdolávají velmi strmé výjezdy a často technicky obtížné sjezdy. Hlavní organizátor a zakladatel závodu ultracyklista Honza Kopka vždy hledá spíše tu obtížnější a divočejší variantu směřování k cíli. Trasa je až neskutečně propracovaná. Někdy vede i místy, kudy běhá jen lesní zvěř a jednou za rok tam projede banda šílenců z 1000 Miles. Náročnost trasy odpovídá standardům předních českých MTB maratonů. Za jedny Míle takových maratonů dáte více než dvacet v jednom kuse. Na lidské tělo je to enormní nápor a na techniku taky. Nechápu, jak to všechno mohlo kolo zvládnout bez výraznějších technických problémů.

O závod 1000 Miles Adventure je mezi bikovými nadšenci velký zájem. Startovní místa jsou rozebrána v řádech minut po spuštění registrací. Nabízí se otázka, co lidi k účasti na takovém extrému vede? Jedním slovem zážitky! Za ten týden, co se pohybujete přírodou a občas se vynoříte ve vesnici či menším městě, se toho semele tolik, že to vydá snad i na knihu. Mám kolem sebe skvělé fanoušky, které mé závodění baví a vzájemně se tak podporujeme. V tomto ohledu je ultracyklistika krásný sport. Jen za něj občas musíte platit daně v podobě krizí a bolesti. Bez toho to nejde.

INFO

Trasa dlouhá 1630 km s převýšením přes 40 000 m vede obtížným terénem, nejčastěji po turistických cestách a pěšinách. Slibuje tak velké dobrodružství okořeněné například i výskytem medvědů na Slovensku, kvůli kterým jsou na mnoha místech zavedené zákazy nočních jízd. Závodníci si vezou vše s sebou a po cestě si potřebné věci obstarávají sami. Spaní je na každém – od bivaků pod širákem až po využívání ubytovacích zařízení poblíž trasy. Závod má dvě varianty – původní severní a pak také jižní, vedoucí zejména Čechami více jižním směrem. Na Slovensku se trasy několikrát spojují.

1000 Miles Adventure v číslech:

1646 km (ujeto i s blouděním a odbočkami k bydlení)
Nastoupáno přes 40 000 výškových metrů
Čas v cíli: 6 dní, 19 hodin a 58 minut
Průměrný denní nájezd: 240 km
Průměrné denní převýšení: 6000 m
Nejdelší ujetá vzdálenost bez spánku: 455 km
Celkem spáleno: přes 53 000 kcal / 7800 den
Naspáno: 16 h, nejdéle: 7 h
Průměrná rychlost pohybu (vč. zastávek): 9,9 km/h
Úbytek tělesné hmotnosti: 3 kg
Pády: 1
Defekty: 0
Počet zážitků: nepočítaně!