...to jsou ženy, které mi osud přihrál!
Nejprve skvělou mamku, základ všeho. Potom už jsem osudu trochu víc pomohl a životním parťákem se mi stala Šárka. Osudu jsme potom pomohli společně a narodily se nám milované dcery, nejvíc, co mohl náš společný život přinést. Vážím si toho, že mi "mé" ženy nijak nezastříhávají křídla v rozletu za různými ultrapakárnami a naopak mě podporujou, jak jim to síly dovolí. Rozhodně to není samozřejmost. Toto životní štěstí si připomínám často, naposledy například, když mi manželka s mamkou dělaly společnost na vyhlášení sportovců roku Královehradeckého kraje. Protože nebýt těchto žen, nebylo by ani těchto cen.
A ta jedna cena, kterou drží mamka, je od kamarádů a fanoušků - mé druhé rodiny, které si taky nesmírně vážím. Přes devět stovek hlasů rozhodlo o výhře ultrapaka v hlasování fanoušků. I díky nim jsem šťastnej snílek, který si sice občas nabije hubu, ale s podporou všech zmíněných zase rychle vstane.
DÍKY!