Letos už dospělý (18.) ročník podzimní vyjížďky po podkrkonošských luzích a hájích a především pak místních pohostinstvích přinesl mimořádně pestrou paletu zážitků. Základ byl položen v Hospůdce na Přibyslavi, kde jsme mohli využít bohaté snídaňové nabídky. Na konci první etapy byli účastníci odměněni lahodnou a taky po čertech silnou třináctkou Měďák. V Rodinném pivovárku Antonín nás přivítali otevřeným ohněm, který zahřál a podpořil chuť na pivo, ale dokonce přichystali i občerstvení. Nejednou zaznělo přání, aby se dál už nejelo. Ano, u Polášků jsme se měli (jako vždy) skvěle! Ovšem nepokračovat by byla velká chyba. V Lomnickém pivovaru, naší třetí zastávce, umí také vařit rezavý mok té nejvyšší kvality. Díky Janu Pazderskému, jednomu ze zakladatelů, jsme dostali možnost nahlédnout pivovarskému řemeslu pod pokličku a ochutnat několik různých druhů piv přímo z tanků. Nečekaný a velký zážitek! Úsměvy nám pak začaly trochu tuhnout při pohledu na radary v chytrých mobilech. „Koukej, tohle na nás jde!“ ukazoval mi brácha mohutnou srážkovou vlnu bombardující celou šíři naší republiky. Byl nejvyšší čas vyrazit o dům dál, vzhůru na Košov. Tam jsme trochu způsobili paniku početností naší skupiny. Přeci jen akce se zúčastnilo postupně přes 60 lidí. Ale všechno nakonec šlo hladce. Místní domácí kuchyně polechtala chuťové pohárky a zároveň dodala potřebnou energii na závěrečnou etapu. Při pohledu z okna na silný déšť bylo jasné, že bude zároveň nejtěžší. Roztrhali jsme se na různé skupinky, které se vzájemně povzbuzovaly v boji o přežití a dosažení kýženého cíle – Novopackých sklepů. Spláchlo nás to teda řádně a každý, kdo se s poslední etapou popral, byl vítěz. Pravda, promoklý, zmrzlý, ale šťastný a připravený spláchnout hořkost tou nejlepší plzní na Pace! Zprvu byl celkem nepřekvapivě největší zájem o roztopený krb. K vyjížďce Turné pěti hospod patří neodmyslitelně tvrdá muzika (včetně pojízdného soundsystému na kole ultrapaka) a posledních několik let i sbírka pro spolek Domeček plný koleček, jehož chráněná dílna vyrábí účastnické medaile a placky.
Vrchařskou prémii letos jednoznačně ovládl nejmladší účastník Olík, který se dokázal poprat se stoupáním nejvyšší kategorie na Alpe-d´Košov. Mimořádné ocenění putuje taky do Držkova, odkud k nám zavítala úderná jednotka bikerů, která podávala elitní výkony. Někteří dokonce ráno přijeli na start z domu na kole a v nápojových lístcích se zkušeně pohybovali v celé jejich šíři a nebáli se skórovat. A kdo je vítěz? Po vzoru jednoho švýcarského organizátora jsem se rozhodl vzít si výsledkovou listinu do vlastních rukou. Všechny účastníky, kteří absolvovali těch 37 kiláků s převýšením 540 metrů, případně pouze část z nich, píšu na první místo. Poprvé se konto sbírky přehouplo přes magickou hranici „10 litrů“, především pak díky Mírovi, který zaskóroval za 1000 bodů! Takže po mém drobném organizátorském přihození to dělá 11 000 Kč pro Domeček plný koleček. Díky všem za účast! Jo a pro ty, co chtějí být druzí či ještě větší lůzři, jen dodám, že proti úpravě výsledků není odvolání a vaše vítězství je definitivní!
