Čtyři dny v laufu na počest významného horolezce, polárníka, objevitele, kartografa a malíře

Na počest Julia Payera jsem uskutečnil docela extrémní trojboj, při němž jsem si slušně máknul. Ostatně on si při svých expedicích sahal taky na hodně hluboké dno. Takže tuhle akci berme jako oslavu – Payera, pohybu, přátelství a taky bláznovství, bez něhož prozkoumat hranice možného nelze. Každá z částí projektu byla sama o sobě extrémní výzvou a upřímně - vždy těžší, než jsem čekal:

1/ Race Across The Alps - start v pátek 23. 6. 2023 / 13:00

Nejprve jsem se postavil na start nejtěžšího jednodenního cyklistického závodu na světě Race Across The Alps. Záda mi v doprovodném autě kryl brácha Martin, sportovní ředitel Jarda a fotograf i kameraman v jedné osobě Táda. Trasu dlouhou 525 km s brutálním převýšením 14 500 výškových metrů jsem zvládl v čase 24 hodin a 52 minut, což mi v mezinárodní konkurenci vyneslo 10. místo. Stal jsem se zároveň prvním českým finišerem tohoto slavného alpského závodu s tradicí přes 20 let. Ale na startu jsem nebyl jediným Čechem. Výzvu Race Across The Alps přijal i skvělý ultramaratonec z Valašských Klobouků Michal Láník, který si časem 30 hodin a 49 minut dojel pro celkové 19. místo. Závod vyhrál s obrovským náskokem německý mimozemšťan Robert Petzold v rekordu závodu 19 hodin a 41 minut. V limitu 32 hodin dokončilo 23 ze 40 startujících. Mezi nimi byla i Němka Tina Büttner se skvělým (16. nejrychlejším) časem: 27 hodin a 10 minut. Krásným momentem závodu bylo brutální stoupání ze Švýcarska na Stelvio. Ta nekonečná stojka mi radost nedělala, ale právě v předposlední horské zkoušce přijeli další borci z Ultra Paka Racing Teamu - Axl, Honzík a Sklepák a  spolu s nimi i dva horští vůdci Háček a Kejklas. V závěru závodu vytvořili skvělý fanouškovský kotel a položili tak základ dalšímu pokračování projektu, které jsme si užili všichni společně.

2/ Výstup na Ortler (3905 m) - start pár chvil po dokončení RATA, sobota 24. 6. 2023 

Za cílovou čárou brutální projížďky po vysokých alpských sedlech mě žádný zasloužený odpočinek nečekal. Bylo potřeba zase šlápnout na plyn a pokračovat dál - vstříc druhé části projektu začínající v jihotyrolském Suldenu. Spolu s klukama z našeho Ultra Paka Racing Teamu jsme vystoupili na chatu Julius Payer Hütte (3029 m), pojmenovanou po významném teplickém rodákovi, který si zamiloval severoitalské Jižní Tyrolsko. Kluci na chatu vyšli, já se spíš vyplazil... Kýžený práh dveří jsem překročil okol deváté večer. Při úchvatném západu slunce jsme si dali véču, pivko a šli si užít zasloužený první spánek. 

Nebyl ale dlouhý, protože snídaně se tu s ohledem na časově náročné výstupy k vrcholu podává od 4.00 do 4.30. Takže v neděli 25. 6. nám začalo svítat na krásné vysokohorské časy. Naše zraky se upřely k vrcholu majestátného Ortleru (3905 m), na němž kdysi Julius Payer rovněž stanul a celou oblast kolem něj zakreslil a zmapoval. Do cíle závodu Race Across The Alps  jsem přijel vyndanej jak chleba z tašky a ve výšce nad 3000 m jsem rozhodně nezregeneroval. Takže výstup se zvrhnul v boj z posledních sil a s přibývající výškou byl těžší a těžší. Ve spodních pasážích na skalách, kde jsou potřeba i ruce, jsem zjistil, že ty stovky brždění z vysoké rychlosti skoro do nuly v serpentinách jsou solidní zabíračkou i na horní polovinu těla. Zkrátka moc toho na těle nebylo, co nebolelo. Ve strmých pasážích ledovce jsem si pak pomáhal v jedné ruce cepínem a ve druhé hůlkou. Někdy jsem si připadal jako Meresjev, ale nakonec jsme se na vršek vyškrábali i v docela dobrém čase. Přispěli tomu i dva horští vůdci a horolezci z Čech – Zdeněk Hák a Petr Kejklíček, kteří se starali o naši bezpečnost. Vysokohorská krajina v kombinaci s krásným počasím byly tím nejkrásnějším možným hřištěm.  A co hlavně - na Ortleru jsme se sešla skvělá parta, takže i když se mi občas huba kroutila vyčerpáním, často přecházela v úsměv. Tenhle výstup nikdy nezapomenu. Z více důvodů. Díky za něj!  

Po nekonečném sestupu jsme si konečně dali oběd a pivko na Julius Payer Hütte, příležitost polít jazyk něčím hořkým jsme si nenechali ujít ani na níže položené Tabarettahütte (2556 m).  Dole v Suldenu jsme se pak znovu pořádně nadlábli a oslavili tu úžasnou akci na Ortleru. Zatímco kluci se veselili i v našem apartmánu, já už se chystal na třetí a rozhodně ne lehkou část Pyer Ultra Projektu. Chtěl jsem vyrazit v noci, ale brácha mi to správně rozmluvil. Díky němu jsem se i obstojně vyspal a nabral síly, které jsem  později zužitkoval v non-stop jízdě prakticky beze spánku.   

3/ 652 km na kole ze Suldenu do Teplic (IT, AT, D, CZE), start v pondělí 26. 6. / 8:00

Přemluvení nohou namožených mimo jiné i sestupem o dva výškové kilometry do údolí, vyžadovalo trochu víc než jen špetku morálních sil. Vyrazil jsem napřed, a jelikož jsme v apartmánu nic neměli, tak jsem se spokojil s vidinou snídaně v 60 km vzdáleném už rakouském Nauders. Kluci mi tam nakonec nakoupili věci v obchodě a já pokračoval dál. Jenomže hned za mnou zavřeli kvůli těžbě dřeva silnici, a tak mi proviant dovezli se značným zpožděním. Nakonec těch kiláků na lačno bylo 90. Housku se sekanou jsem vyfasoval zrovna na začátku výjezdu na sedlo Pillerhöhe (1559 m), které má v první půlce brutální sklon. Takže snídani jsem si moc nevychutnal a snažil se především o to, abych ji viděl jen jednou. Pak už ale vše fungovalo, jak mělo. Nejvíce toho odřídil tradičně můj brácha Martin, na horké sedačce spolujezdce kmital Honzík. Vše ještě jistil mulťák se Sklepákem a Axlem, který se tu a tam zjevili, aby pomohli a hlavně zafandili. Zbytek bandy už jel domů. Trasa přejezdu nebyla žádná vyjížďka na zmrzku. Zpočátku mě potrápila tři alpská sedla, kterých jsem měl ještě z Race Across The Alps (kde jich bylo 12) plný zuby. Později nastoupil nepříjemný protivítr, který prakticky zesiloval až do Teplic. Jinak nás ale počasí po celou dobu projektu podrželo naprosto skvěle. Zjistili jsme mimo jiné, že Mnichov se dá projet na kole rychleji než autem. Co se fanoušků týče, tak nás díky trackingu našlo několik lidí v oblasti Domažlic a především Horšovského Týnce. První fanoušek přijel přesně v době, kdy jsem si dával jediného ani ne 10 minut trvajícího šlofíka. Za Horšovským Týncem, kde fandilo více lidí, se už nikdo na trasu nevydal. I v tomto ohledu se skutečnost lišila oproti mým předpoladům. Do Teplic jsem dorazil v úterý 26. 6. 2023 v 17:30 s minimální rezervou sil. Zapříčinil to i můj velmi neoblíbený soupeř - silný protivítr. Navíc při každé ze třech částí Payer Ultra Projectu jsem si hrábnul hlouběji, než jsem čekal. Takže se to pěkně nasčítalo. I díky tomu se všechny zážitky vryly do mé paměti hodně hluboko.

V cíli!

Samozřejmě, že všechna ta dřina přinesla své ovoce a tudíž stála za to. Jinak bych ji nepodstupoval. V cíli projektu jsem byl naplněný úžasnými pocity. U pamětní desky na fasádě rodného domu Julia Payera jsem vytáhl z dresu námi podepsanou pohlednici z chaty nesoucí jeho jméno. Čas projektu se zastavil, ale příběh mimořádné a v Čechách stále málo doceněné osobnosti, kterou jsem chtěl tímto připomenout, tu zůstane navždy. Potěšila mě i správkyně chaty Julius Payer Hütte, která mi při loučení za projekt poděkovala a řekla, že bychom panu Payerovi udělali velkou radost. Zdaleka to však není jediná věc, která mi spolu se sportovním výkonem utkví v paměti. Tím nejcennějším jsou ve finále jako vždy příběhy a společné zážitky prožité v naší „ultrapacký“ partě.

...a něco ještě jede dál:

Co ještě pokračuje dál, je sbírka na podporu dvou dětí usilujících o zlepšení svého zdraví a dvou organizací starající se o nemocné či hendikepované. Takže stále je možné přispět a potěšit tím hned několik lidí - obdarované, mě a třeba i Julia Payera. Kdo ví...  Zde je kdyžtak odkaz na sbírku. Díky!

Payer Ultra Project v číslech:

Celkem ujeto, nachozeno, nalezeno: 1200 km
Celkem nastoupáno: 24 000 m
Nejvyšší bod: Ortler (3905 m), na kole: Passo Stelvio (2757 m)
Nejdelší jízda na kole: 33,5 h / 652 km
Největší souvisle překonané převýšení: 14 500 m v závodě RATA (průměrně 600 m/h)
Projekt proběhl během 4 dnů a 4,5 hodiny, z toho bylo 71,5 h pohybu.

Informace o jednotlivých částech projektu:

1/ Race Across The Alps

Prestižní ultramaraton Race Across The Alps je po právu označovaný za nejtěžší jednodenní závod na světě. Trasa vedoucí na území Rakouska, Itálie a Švýcarska je dlouhá 525 km a závodníky prověří neuvěřitelnými 14 500 výškovými metry! Závod překonává řadu ikonických alpských stoupání: hned dvakrát se jede přes Stelvio (2757 m), dále následují Gavia (2621 m), extrémně strmé Mortirolo (1852 m), Bernina Pass (2330 m), Albula Pass (2312 m), Flüela Pass (2384 m), Ofenpass (2149 m), Umbrail Pass (2501 m) a Reschenpass (1504 m). Závodník musí mít k dispozici jeden doprovodný automobil s minimálně dvěma řidiči. Limit startujících je 40, kteří mají na zdolání trasy maximálně 32 hodin. O náročnosti RATA svědčí i fakt, že ročník 2023 dokončilo v limitu 23 účastníků.

2/ Payer Hütte a Ortler

Po dokončení Race Across The Alps jsem se s týmem přesunul do Jižního Tyrolska, konkrétně do malebné horské obce Sulden, kde Julius Payer působil jako horolezec a kartograf. Odtud jsme vystoupili na chatu Payer Hütte (3029 m), nesoucí jeho jméno. Následně jsme úspěšně zládli výstup na alpský vrchol Ortler (3905 m), nejvyšší horu bývalého Rakouska-Uherska, dnes nejvyšší vrchol Tyrolska.

3/ Ultracyklistický přejezd do Teplic

Julius Payer se narodil v Teplicích, a tak nezbývalo než započaté dílo dokončit vlastní silou - tedy jízdou na kole ze Suldenu do Teplic. Propojil jsem tak úžasný region Jižní Tyrolsko, kde se tento mimořádný člověk proslavil, s jeho rodným domem na severu Čech. Trasa vedla přes území Itálie, Rakouska, Německa a Česka a měřila celkem 652 km. Na cestě mi byl k dispozici doprovodný automobil. 

Julius Payer

Celým jménem Julius Johannes Ludovicus von Payer (2. září 1841, Teplice – 19. srpna 1915, Bled) byl teplický rodák, významný horolezec, polárník, objevitel, kartograf a malíř. Absolvoval 43 prvovýstupů na vysokohorské štíty v Alpách. Coby šikovný kartograf je dokázal i zmapovat. Díky tomu se dostal do čtyř polárních výprav. Při poslední z nich bylo objeveno do té doby neznámé souostroví, které Payer pojmenoval na počest císaře Zemí Františka Josefa. Své polární zážitky zachytil teplický rodák v rozsáhlém malířském díle. Jeho jméno nese Payerův ostrov v Zemi Františka Josefa. Na počest svého rodného města zde pojmenoval Teplický záliv a Šanovský ostrov. Dobrodružství ze svých výprav na sever rovněž popsal v knize, jejíž zkrácená verze vyšla v češtině pod názvem „V ledovém zajetí“ v roce 1969.

Další informace / kontakty:

mail: d.polman@seznam.cz
IG: polman.daniel
FB: dandapolman

FOTOGALERIE
- autor fotografií z Race Across The Alps a výstupu na Ortler: Tadeáš Kopča / Traga.cz