Krutě nabitá sezóna 2021 - odrazový můstek pro tu další!

Krutě nabitá sezóna 2021 - odrazový můstek pro tu další!

Letos mám za sebou dost možná nejúspěšnější sezónu za celou dobu mého amatérského závodění na kole, kterému se věnuju už devatenáct let. Jsem za to rád, protože v té jubilejní dvacáté mě čeká nejtěžší cyklistický etapový závod na světě Red Bull Trans Siberian Extreme, kde se pokusím prorazit první českou stopu až do cíle. Sezónu 2021 čítající celkem pětatřicet závodů beru jako velmi dobrý odrazový můstek, z něhož se odrazím k další „ultrapakárně“, do které půjdu (jako do všech předchozích) především srdcem a po hlavě. Nikdy jsem v období od dubna do konce září neabsolvoval tolik závodů. Navíc to je po několika letech i sezóna, kdy jsem nezaznamenal nějaký větší bourák nebo technické potíže, které by mě vyřadily. Cílovou čáru jsem proťal vždy, k čemuž pomáhají určitě i zkušenosti, nicméně moc dobře vím, že je k tomu zapotřebí i notná dávka štěstí. Je mi tudíž také jasné, že takovou sezónu nelze zažít každý rok.

Pro informaci uvedu pár čísel. Na silničním kole jsem absolvoval 19 závodů a 16 jich bylo v terénu na biku. Nejdelší na silničce byl ultramaraton přes Německo Race Across Germany s délkou 1140 km, nejdelší na biku byl 400 Ultra s nájezdem 404 km. Vítězství v obou těchto ultramaratonech považuji za nejcennější výsledky. V pomyslném žebříčku následuje celkové vítězství na Trans Brody, celkové třetí místo na Tour de Ralsko a první místo v kategorii na Tour de Zeleňák, což byl s průměrnou rychlostí přes 41 km/h závod nejrychlejší (kromě kratších rovinatých časovek).  Velmi si považuji i celkového prvenství na Maha Cupu a druhého místa na domácím Novopackém MTB maratonu či 14. místa na L´Etape Czech Republic, které jsem vybojoval s defektem na předním kole. Celkem 29 umístění na bedně je číslo, které dost možná už nepřekonám.

V takové sezóně se musí sejít mnoho věcí. Snad jen dvěma si jsem jistý. V prvé řadě mojí motivací jít si za silnými příběhy na závodních tratích a vůlí připravit se na ně. Tou druhou je podpora, kterou mám mezi skvělými fanoušky a lidmi na Novopacku. Další věci včetně techniky, zdravotního stavu atd. bohužel již ovlivnit lze jen zčásti. Zbytek visí někde ve vzduchu a já doufám, že společně s fanoušky mi do plachet v příští sezóně budou foukat i okolnosti, které často nazýváme osudem. Přes zimu začínám s přípravou. Nebude jen o kole, ale také o hokeji, cvičení, snowboardu, běžkách, relaxu a rozmrzání v sauně v packém bazénu. Drahou přípravu na Mallorce či Kanárech si s ohledem na rozpočet Red Bull Trans Siberian Extreme nemohu dovolit. Šlapání na trenažeru doma mě natolik nudí, že tuto variantu zcela zavrhuju. Je mi jasné, že odtrénovat v Podkrkonoší bude masakr jako každou zimu. Ale na druhou stranu při dlouhých závodech musíme často čelit chladu, dešti a dalším nešvarům počasí. Beru to tak, že člověk tímto trénuje i svoji odolnost, kterou zúročí právě v těchto momentech.

Odrazový stůl pro skok do dalšího roku je vyladěný. Odhodlání ve mně stále dřímá a podporu ostatních lidí z řad rodiny, kamarádů a všech fanoušků vnímám neustále. Díky tomu jsem „šťastnej kluk“ a moc si přeju, abych jím byl i na konci závodu startujícím 21. června 2022 v Moskvě a končícím po 9200 km ve Vladivostoku. Vědomí, že si to přeje i mnoho z Vás, je pro mě velkou podporou v cestě za dalším velkým snem. Jsem za to vděčný.

Všem přeju pevné zdraví a hodně životní energie do roku 2022!

comments powered by Disqus