1000 Miles Adventure v nejrychlejším čase

Po absolvování severní trasy 1000 Miles Adventure v roce 2024 jsem se rozhodl ochutnat tu jižní. Myslel jsem si, že jih bude určitě lehčí a rychlejší. Ale…

…znovu jsem si ověřil, co znamená „myslet“. Teď už vím! Vím, že obě trasy mají rozdílný charakter, ale rozhodně nelze říct, že by jedna z nich byla tou méně náročnou.

Kdybych jezdil závody jen kvůli výsledkům, volil bych znovu sever, jelikož znalost trasy a předchozí závodní zkušenost na ní je obrovskou výhodou. Mně coby vrchaři určitě sedí i vícero pohoří na severní trase. Ale tím hlavním důvodem, proč Míle a další ultramaratony jezdím, jsou zážitky a poznávání nových míst. Hlava radila sever, ale srdce stočilo moji mílařskou stopu jižním směrem.

Stejně jako před dvěma lety jsem si prožil zvláštní až schizofrenní situaci. Byl jsem současně nezkušený nováček a přitom hlavní favorit závodu. Spolu se mnou jím byl i Tomáš Novotný, který trasu znal a na závod se poctivě připravoval. Ten na startu vytáhl gravela s odpruženou vidlicí. Lehounká střela s těžkými převody. Cítil jsem, jak si mnozí brousí nůž na můj skalp, a na druhé straně četl prohlášení, že je jasný, že vyhraju a že překonám zase rekord. Já tyhle vášně nekompromisně krotím. Vždyť 1635 kiláků v těžkém terénu s sebou nesou tolik rizik, že mluvit na východě Slovenska o věcech v cíli na západě Čech je bláhový a zbytečný. Stačí chvilka nepozornosti způsobená únavou, srnka ve sjezdu, naštvanej medvěd nebo blbej klacek v drátech a během půl sekundy je všechno jinak…

Štěstí mi kromě tří defektů a jejich místy složitého opravování přálo. Jelo se mi dobře a až na brutální několikahodinový liják v Bílých Karpatech a silný protivítr na Moravě stálo na straně závodníků i počasí. Právě sucho a optimální podmínky hrály ve prospěch nejrychlejších časů v patnáctileté historii legendárního ultramaratonu bez podpory. Na severní trase překonal nejrychlejší čas vítěz Michal Ozogán, když do cíle dorazil po 6 dnech, 17 hodinách a 24 minutách. Vylepšil tak můj čas z roku 2024, kdy bylo počasí mnohem méně přívětivé, o více než 1,5 hodiny. Já se do západočeské Třebeně domotal po jižní trase za 6 dní a 16 hodin. Hodnota celkové průměrné rychlosti tak poprvé překročila 10 km/h. I další zástupci na pomyslné bedně zajeli skvělé časy (více níže ve výsledkách).

Tak jo, ti, co prohlašovali, že to je jasný první místo a padne i rekord, měli pravdu. Dál ale tvrdím pořád to samý, co jsem říkal před startem, kdy nebylo vůbec nic jistého: Důležitý je ve zdraví dojet do cíle 1635 km dlouhé a velmi obtížné trasy. Každý, kdo to dá, je vítěz a zaslouží respekt. Stejně jako organizátoři a dobrovolníci, díky nimž tahle šílenost existuje.

Zážitků byla spousta! Příroda ve světle nízkého slunce, kdy se rodí nebo naopak loučí den, se neokouká. Spatřil jsem na vlastní oči rysa, v hospodě si dal po třiceti letech kuře se sýrem a broskví, občas vnímal okolí lízlé opiovým filtrem spánkové deprivace, ale hlavně mě překvapili lidi, kteří se zjevili na trati – kamarádi, fanoušci a moje holky, které dorazily do půlky závodu a pak i do cíle! Jedním slovem – RADOST. Míle 2026 se staly další nezapomenutelnou jízdou v mém ultramaratonském roadbooku. Stála fakt za to!

PS: PS: A jak to je tedy s těma trasama? Když je dáme na misku vah, obtížností ani jedna druhou nepřeváží. Obě nabízejí bajkovačku v těžkém terénu dost často opuštěné a odlehlé přírody. Sever má více hor, jih zase těžké a špatně sjízdné úseky v údolích řek s bujnými porosty. (Moje potrhaná kůže na desítkách míst mluví za vše.) Jižní trasa na Slovensku je vůbec to nejtěžší, co jsem na Mílích jel. A navíc se po území Slovenska jede o několik desítek kilometrů déle - je tudíž mnohem složitější projet medvědími zákazy. Já ten poslední před Trenčínem stihl asi o 2 minuty! Konečně mohu obě trasy posoudit i pohledem z vlastní zkušenosti. Kdo tvrdí, že jih je lehčí, fakt kecá. Já osobně si na něm sáhl na dno sil vícekrát, protože kopce mi sedí a mám je rád. Troufám si tvrdit, že čas bych letos měl na severu i díky znalosti trasy o kus lepší než na jihu. Ale to už zase začínám myslet. Raději skončím u toho vědění ;-).

Děkuju všem za podporu na trnité cestě jižní trati 1000 Miles Adventure a taky letošní dobročinné sbírky!

Výsledky 1000 Miles Adventure 2026

SEVERNÍ TRASA: